Proč reálné mzdy rostou, ale kupní síla stagnuje?

Průměrná nominální mzda v Česku vzrostla v druhém čtvrtletí letošního roku o 6,8 % meziročně a dosáhla 44 265 Kč hrubého. Na papíře to vypadá jako dobrá zpráva. Jenže inflace ve stejném období klesla na 2,6 % — a přesto mnoho domácností hlásí, že si za výplatu koupí méně než loni. Jak je to možné? Odpověď leží v tom, co ekonomové nazývají složením spotřebního koše. Lidé s nižšími a středními příjmy vydávají podstatně vyšší podíl rozpočtu na bydlení, energie a potraviny — tedy položky, jejichž ceny rostly rychleji než celková inflace. Zatímco průměrný CPI za sledované čtvrtletí ukázal 2,6 %, ceny potravin vzrostly o 4,1 % a regulované nájmy v krajských městech, včetně Hradce Králové, o 5,3 %. Reálná mzda vypočtená z průměrného CPI tedy vypadá příznivě, ale reálná kupní síla středopříjmové domácnosti se fakticky nezlepšila. Tento jev není unikátně český — stejný paradox zaznamenaly v posledních dvou letech Polsko i Slovensko. ČNB ho monitoruje v rámci analýzy inflačních očekávání, nicméně standardní statistika reálných mezd ho nezachycuje, protože pracuje s jedním průměrným košem pro celou populaci. Co z toho plyne pro příští rok? Pokud mzdový růst zůstane nad 5 % a inflace se ustálí pod 3 %, reálná kupní síla by se měla postupně zlepšovat — ale jen pro domácnosti, jejichž výdajový vzorec se blíží průměrnému koši. Pro ostatní bude zlepšení pomalejší nebo žádné.